Nezisková společnost Jako doma – Homelike by ráda navázala na řadu setkání mezi lidmi bez domova a s domovem s názvem ,,Diskutujeme: O čem se zatím v oblasti bezdomovectví nemluví.” Jako doma se také inspirovalo maďarskou organizací ,,Město pro všechny”, jejíž zástupkyně v rámci projektu prostřednictvím FES vloni navštívily Prahu a podobné semináře pořádají. Vzdělávací semináře budou probíhat diskusní formou, za účasti odborníka či odbornice na danou problematiku, týmu Jako doma, žen bez domova, se kterými Jako doma spolupracuje. V průběhu projektu proběhne pět vzdělávacích setkání. Na akce bude připraveno občerstvení od Kuchařek bez domova. Budou probíhat v prostorách Jako doma a jejich délka je odhadovaná na cca tři hodiny.

Média

První seminář proběhl ve čtvrtek 21.5.2015 od 16:00, na téma Média. Media dnešní doby na nás stále pohlíží jako na odpad. Jako jednotlivci jsme pro společnost nezáživné. Jediné, co je zajímá je naše temná stránka života, ale to podstatné a důležité, je nezajímá.

Co jsou média?

Media jsou věci, které nás denně ovlivňují, pronikají k nám ze všech stran. Noviny, televize, rádio, internet a další. Toto všechno jsou média, která na nás mají nějaký vliv. Ať dobrý či špatný. Ve většině případech jsme se setkaly se špatnými zkušenostmi na straně lidí (žen) bez domova. Bohužel, nikdy si nemůžete být jisti tím, že to, co řeknete mimo kameru, se v televizi nebo na jiném místě neobjeví. Sestříhané či vyretušované záběry jsou dnes na denním pořádku. I Vám se to může stát. Informujte se o tom, jaká máte práva a nenechte se obelhat ani odbýt.

… a teď něco pozitivního!

Média Vám ovšem mohou také pomoci, mohou zachránit život. Mohou pomoci při živelných pohromách, v nemoci či být nápomocni při realizaci nějakého projektu. Například bývalá klinika v ulici Jeseniova 60 dlouhé roky chátrala. Jedinými obyvateli byly krysy a příležitostní nájemci (převážně narkomani), kteří čistotu svého obydlí moc neřešili. Město se o tuto budovu dlouho nestaralo a nezajímalo. Když kliniku obsadila skupina lidí a chtěla z ní udělat kulturní a sociální centrum, zavolali lidé z městské části, která se o chátrající budovu nikdy nestarala, příslušníky policie a zvláštní bezpečnostní složky.

Dnes i díky médiím je Kulturní centrum v provozu a těší se velké přízni. Bohužel její budoucnost je nejistá. Město pronajalo objekt na rok, jenže stát to chce zatrhnout. Copak to jde, aby si tady v našem státě dělali ,,pohlaváři”, co chtějí.

NEDEJTE SE A VYTRVEJTE

Článek vyšel v rámci projektu „Ženy bez domova se vzdělávají v otázkách lidských a sociálních práv“ díky podpoře Friedrich-Ebert-Stiftung e.V.

napsala Kateřina Mašková