Jak byste si představovali ideální azylový dům?

Na konferenci Terénní a nízkoprahové programy 2015 – Sociální práce jako péče o důstojnost člověka, kterou pořádala Česká asociace streetwork, jsme s našimi spolupracovnicemi bez domova připravily workshop Vysoké prahy v azylovém bydlení očima žen bez domova. V rámci tohoto workshopu jsme s účastníky a účastnicemi diskutovali, co jsou pro ně důležité věci a činnosti v jejich každodenním životě, bez čeho si nedokáží představit svůj den (např. dlouhý spánek, cigareta, pes, kafe, jít s kamarády na pivo…). V kontextu této aktivity a představení zkušeností ze zahraničí jsme identifikovali problematické prahy v současném azylovém bydlení. Ze skupinové práce pak vzešly nápady, jak by mohl vypadat ideální (nebo o něco lepší) azylový dům, o které bychom se s vámi rádi podělili. Neohlíželi jsme se na finance, prostředky, zajeté fungování, protože musíme umět snít ve velkém a bez překážek, abychom mohli měnit věci k lepšímu. Některé věci jdou změnit snadno, některé změny už se dějí, někde je potřeba hodně práce, diskuse a snahy mnoha lidí.
Nápady vzešlé z workshopu:
– azylové bydlení ne jako samostatné separované domy, ale rovnou byty, které by byly rozeseté po městě – sociální pracovníci_e by docházeli (náročné na počet pracovníků_ic)
– proměňovat role „sociální pracovník“ a „klient“ – budovat vztah, schůzky u obyvatele_ky v pokoji/bytě, ne v kanceláři
– větší zapojení obyvatel_ek azylového domu
– svépomocné skupiny, kroužky, které organizují obyvatelé_ky a nabízejí, co umí, účastní se i pracovnici_e
– komunitní zahrada, zapojování se do aktivit a chodu domu (ruku v ruce s možností ovlivňovat, jak to v domě chodí, co se tam děje)
– podílet se na rozhodování, tvorbě pravidel, chodu domu/komunity – např. jeden zástupce_zástupkyně z řad obyvatel, účastní se schůzek, má stejná práva a váhu jako pracovníci_e
– větší komplexnost služeb – návaznost sociálních služeb, lékař_ka v azylovém domě, veterinární služby pro zvířata (a tedy možnost mít zvíře u sebe), školka, vzdělávání apod.
– zařízení by měla být menší – lepší navázání vztahů, komunitní ráz
– možnost vyzdobit si a zútulnit pokoj, prostory
– možnost členit obyvatele_ky podle případné závislosti
– nastavit strop cen, aby např. velké rodiny nemusely platit neadekvátní částku
– umožnit návštěvy, prostor, kde by bylo soukromí
– ubytování jako byt, k dispozici pračka, oblečení…
– individuální přístup – ne slepě dodržovat pravidla
– doba pobytu alespoň na dva roky a poté návazné služby/bydlení