25. dubna jsme odletěli na jako peer pracovnice do norského Osla na studijní pobyt, abychom se od našich severských kolegů něčemu přiučili či si vyměnili zkušenosti.

V Oslu jsme nakoukli do organizace Armáda spásy, která tu má nemocnici s řadou dalších služeb. Všechny služby, které tu poskytují, jsou zdarma.

Dalším místem byl Červený kříž s malou kavárnou, sloužící jako komunitní centrum, kde se mohou lidé bez domova potkávat, popovídat si či se spolu pravidelně scházet a poobědvat. Však jsme také byli mezi ně pozváni na oběd. Podávalo se velrybí maso s rýží. Mimochodem, bylo to velice dobré a podle mé chuti se velrybí maso podobá hovězímu.

Další důležité místo, které jsme navštívili, bylo Pro Sentret. Tato organizace se věnuje ženám a mužům, kteří se živí prostitucí. Také zde mají spoustu služeb pro klienty a společné snídaně a obědy jednou týdně.

Dalším zajímavým místem byla organizace zaměřená na muže, Reform. Pracují tu s muži, kteří páchali násilí ve vztazích a v rodinách. Pomáhají jim při zvládání agrese. Vše je založeno na dobrovolnosti a služba je opět zdarma.

Dále jsme navštívili Sekretariát pro azylové domy pro ženy. Tento úřad spolupracuje s dvaceti osmi azylovými domy. Každá část Norska má povinnost zřídit krizové centrum pro ženy, které utíkají před násilím. Klientky jsou přijaty hned – bez nutnosti mít lékařské potvrzení.

Poslední a pro mě nejzajímavější byla návštěva ženské noclehárny Natthjemmet. Lidé z téhle organizace byli v minulosti na návštěvě v Praze, takže o to vřelejší bylo přivítání. V Natthjemmet pracuje spousta dobrovolnic z řad uživatelek. Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi a klientkami jsou v rovnováze. Nikdo není nadřízený nebo podřízený. Ubytované ženy tu dostávají důvěru, podobně jako u nás v Jako doma.

Noclehárna je zřízena církví. Pravidla zde mají velice benevolentní, vlastně skoro žádná. Mají takové heslo „Hodně pravidel = větší problém = stoupající agrese“. Je zde možnost ubytovat i cizinky. Služba je určená hlavně ženám závislým na drogách a pracující v sexbyznyse.

Jako horkou novinku mají nový dům s „následným bydlením“. Je to vlastně o krok dál od nocleháren směrem ke stabilnějšímu bydlení. Na chodu a ustavení pravidel se podílejí všichni, kdo tu bydlí. Pokoje jsou ve formě garsoniéry a zde už se alkohol a drogy užívat nesmějí (často jsou tu lidi vyléčení ze závislosti). V domě mají společnou kuchyň i lednici se společným jídlem z potravinové banky.

Vše, co jsme se v Oslu dozvěděli, bylo velice zajímavé a poučné. Všechny služby, které lidem v nouzi poskytují, jsou zdarma. Projekty jsou dotovány norskou vládou a my máme co dohánět, abychom byli na jejich úrovni.

Živel Eva

Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z Fondu bilaterální spolupráce v rámci programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.