V předvečer Mezinárodního dne žen uspořádaly ženy bez domova i s domovem z organizace Jako doma happening jako upomínku na všechny zemřelé ženy bez domova, kamarádky ulice, kamarádky z azylových domů a ubytoven.

Ženy bez domova jsou neviditelné superhrdinky, sní, učí se, pracují, bojují, vzdorují, málokdo je ale skutečně vidí. Ženy jsou více ohrožené chudobou a tedy ztrátou domova, jejich bezdomovectví však zůstává skryté. Proto jsme společně a s pomocí sochařky Kristýny Kužvartové vytvořily instalaci ženy bez domova na lavičce v parku na Kampě. Ta je nenápadnou, ale silnou připomínkou neviditelnosti a zranitelnosti žen bez domova, které mají omezený přístup ke zdravotní péči, ve velké míře se setkávají s násilím a i z těchto důvodů dříve umírají.

Statistiky a informace o ženském bezdomovectví v českém kontextu chybí. Podle výzkumů a zkušeností organizace Jako doma se ukazuje, že zásadní aspekty ženského bezdomovectví jsou neviditelnost, násilí a ne/přítomnost dětí. Statistiky, které existují, vůbec nevypovídají o hloubce problematiky.

Z britské studie Homelessness: A silent killer (organizace Crisis) vyplývá, že lidé bez domova obecně (nejen ti, kteří žijí na ulici, ale i ti, kteří jsou na azylech, ubytovnách apod.) umírají o 30 let dříve než lidé s bydlením – kolem věku 40 let. Ženy navíc umírají dříve než muži (ženy ve věku 43 let, muži 47 let). Sebevražda je u lidí bez domova 9x častější než u lidí s domovem. Úmrtí v důsledku dopravní nehody je 3x častější než u většinové populace, infekce 2x častější, pády více než 3x častější. Za více než třetinou úmrtí lidí bez domova stojí alkohol a drogy, což ale neznamená, že si za to lidé bez domova mohou sami. Bezdomovectví jako takové zabíjí – lidé bez domova nemají přístup ke komplexní zdravotní péči, kvalitním potravinám, lékům apod.

Fotky si prohlédnete ve fotogalerii.