Na ulici si všimnete spíše muže bez domova než ženy, říká ředitelka Jako doma
Rozhovor o ženském bezdomovectví, jeho potřebách a o bydlení si můžete přečíst zde
Rozhovor o ženském bezdomovectví, jeho potřebách a o bydlení si můžete přečíst zde
Zveme vás na workshop britských expertek z organizace St Mungo´s, která má za sebou bohatou praxi v participativním přístupu a podpoře lidí bez domova, na téma participace, ženské bezdomovectví a zotavení.
Leila Persaud pracuje 25 let v oblasti sociální péče v Londýně na několika pozicích týkajících se bezdomovectví a duševního zdraví. Také koordinovala St Mungo’s Recovery College. Zde působila od samých počátků, od podzimu 2012, a se studujícími, dobrovolníky, dobrovolnicemi, tutory a tutorkami pomáhala utvářet rozvoj této organizace.
Po delší odmlce jsme se 4. 10. v bezpečném prostředí Jako doma sešli na další z přednášek z pásma Škola ulice. S kávou a pozdním obědem v podobě polévky mohla beseda začít. Tentokrát na téma LGBT(1) lidé mezi námi. O tématu nám přišel vyprávět Rad Bandit, který odjel od amerického Seattlu aby zpracoval studii o tamních mladých lidech bez domova, kteří se identifikují jako LGBT1. Stejně jako u nás v Čechách, tak i v Seattlu vytipoval pár mladých respondentů a rozdal jim jednorázové fotoaparáty. Tito mladí lidé tak mohli zachytit svůj všední život bez domova.
It is pleasure to announce that Jako doma has started international crowd funding campaign for our new bistro operated by Cooks Without Homes! Please take a minute and look at our beautiful video, read about us and consider supporting this wonderful project! Because of you, homeless women will find work and way out of homelessness. Thank you on their behalf.
Brzo ráno 25. dubna odlétala skupina sedmi lidí z Jako doma do Norska na studijní pobyt zaměřený na život drogově závislých, lidí bez domova a lidí živících se sexbyznysem.
Tenhle let jsem si pro sebe nazvala „Bezdomovci jdou do nebes“. Letadlem jsem letěla poprvé. Bylo to napínavé, ale hezké. Pak už jsme konečně byli v Oslu a ubytovali se. Zobrazit více
Koncem dubna jsme navštívili Norsko, jeden ze skandinávských států. Hlavní město je Oslo a říká se o něm, že je to město královské a vládne tam král Harald. Statním zřízením Norska je parlamentní monarchie. Oslo jsme navštívili za účelem poznání tamních sociálních služeb. Během pěti dnů jsme byli v sedmi různých organizacích pomáhajících lidem bez domova, ženám zažívajícím násilí či lidem se závislostí.
V Norsku byl v dřívějších dobách alkohol hodně velký problém a tak trochu poupravili jeho prodej – kromě piva je k dostání ve speciálních obchodech a ještě k tomu za velké peníze. A po desáté hodině jen hospody a restaurace. V současné době můžeme na ulici v Norsku potkat lidi hlavně se závislostí na drogách nebo migranty. Zobrazit více
Zeď pod Letnou ovládly superhrdinky, které umí zahnat strach, rozradostnit maličkostmi nebo najít v popelnici přesně to, co potřebuješ. Více informací také zde.
Výstava probíhá 2.6. 2016 – 5.8. 2016.
Ženy bez domova jsou neviditelnými superhrdinkami dnešní doby. Často jsou nahlíženy pouze skrze to, co jim chybí – bydlení. Jsou to ale ženy, které mají svůj životní příběh, často až neuvěřitelné zkušenosti, sny, touhy a dovednosti. Samotné žití a přežití bezdomovectví vyžaduje notnou dávku zvláštních schopností.
„V létě 2014 proběhla akce Superhrdinky bez domova, kde ženy bez domova prezentovaly své dovednosti a měly z toho velkou radost. Později při různých workshopech – i ve spolupráci s komiksovou kreslířkou Toy_box – ztvárňovaly a vyjádřily posilující identitu superhrdinky – ženy bez domova. V jejich zvláštních schopnostech se často odrážejí jejich skutečné schopnosti, ale také to, co další ženy jako ony potřebují a čeho si váží – bezpečí, podporu, radu, sílu, radost, kamarádství,“ popisuje Lenka Vrbová, jedna z členek týmu, zrod konceptu Superhrdinky bez domova. „Ženy na ulici jsou většinou na všechno samy. I ten první krok musí udělat samy. Čelí mnoha nástrahám – chlapi, úřady, policajti, běžní lidé třeba v tramvaji,“ vysvětluje Eva, jedna z autorek kreseb, proč jsou podle ní ženy bez domova superhrdinky.
„Tento projekt je pro nás v lecčem přelomový,“ konstatuje Zuzana Štefková, jedna z kurátorek galerie Artwall. „Dává hlas lidem z ulice a opouští tak představu umění jako elitářského jazyka dostupného jen vyvoleným.“ Zobrazit více
25. dubna jsme odletěli na jako peer pracovnice do norského Osla na studijní pobyt, abychom se od našich severských kolegů něčemu přiučili či si vyměnili zkušenosti.
V Oslu jsme nakoukli do organizace Armáda spásy, která tu má nemocnici s řadou dalších služeb. Všechny služby, které tu poskytují, jsou zdarma.
Dalším místem byl Červený kříž s malou kavárnou, sloužící jako komunitní centrum, kde se mohou lidé bez domova potkávat, popovídat si či se spolu pravidelně scházet a poobědvat. Však jsme také byli mezi ně pozváni na oběd. Podávalo se velrybí maso s rýží. Mimochodem, bylo to velice dobré a podle mé chuti se velrybí maso podobá hovězímu. Zobrazit více
Tento týden nás čekají dvě vernisáže – v Brně a v Praze.
Ve středu 1.6. od 18:00 proběhne vernisáž výstavy fotografií Můj svět bez domova v atriu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Na vernisáži promluví fotografky i výzkumník projektu. Vernisáž probíhá v rámci akce Meeting Brno.
Ve čtvrtek 2.6. od 18:00 ve Výletné na Letné bychom vás rádi pozvali na vernisáž Superhrdinek bez domova ve venkovní galerii Artwall. Můžete se setkat se superhrdinkami, které umí zahnat strach, rozradostnit maličkostmi nebo najít v popelnici přesně to, co potřebujete, a mnohem víc. Můžete také ochutnat jídlo od Kuchařek bez domova a poslechnout si koncert Kittchen. Vernisáž probíhá v rámci akce Máme otevřeno / We Are Open.
Všechny vás moc srdečně zveme a těšíme se na vás.
Dokumentaristka Martina Malinová natočila pořad České televize Nedej se o násilí a ženském bezdomovectví. Citlivě a s respektem. Zapojily se i holky z Jako doma. Pořád můžete zhlédnout zde.