Tisková zpráva: Vychází Mapa bez domova a kniha Naděje je na druhém břehu

Mapa bez domova – vychází ojedinělá informační brožura pro ženy v tísnivé sociální situaci, ohrožené násilím, bez domova. Brožura v podobě mapy bude sloužit jako průvodce a zdroj informací, jsou v ní uvedeny důležité služby v Praze podle několika kategorií: poradenství, bydlení, práce, materiální pomoc, zdravotní péče a další. Mapa je unikátní tím, že uvádí také rozličné praktické tipy pro ženy nucené žít na ulici – například kde se dá umýt, kde nabít telefon, kde se může člověk ohřát a v klidu posedět, kde je zdarma internet, anebo kam se obrátit, když vám onemocní čtyřnohý společník a peněz není nazbyt.

Zobrazit více

Výstava fotografií Můj svět bez domova

Můj svět bez domova – výstava fotografií, které během tří let nafotily ženy bez domova o tom, jak ony vidí svůj svět. Unikátní výstava amatérských momentek bude zahájena vernisáží 8. března 2016 v 19:00 hodin v Národní technické knihovně v Praze a potrvá do 8. dubna 2016. Poté se přesune do Ostravy.

 Můj svět bez domova – fotografická výstava naruby

Co se stane, když otočíme objektiv jiným směrem než obvykle? Co se stane, když ženy bez domova projednou přestanou být objektem mediálního zájmu, anebo naopak společenského nezájmu a samy uchopí fotoaparáty a tím i příležitost pootevřít dveře do svého světa? Co zachycení jejich obrazů vypovídá o nás samotných a o době, ve které žijeme?

Zobrazit více

Program pro školy: Mladí lidé a bezdomovectví

Učíte na střední škole (nebo 7.-9. třídě ZŠ) nebo pracujete v nízkoprahovém klubu a chcete, aby mladí lidé byli citliví k sociálním nerovnostem a neměli předsudky ohledně bezdomovectví, případně jím nebyli ohrožení? Jste mladý člověk a chcete toto téma přinést k vám do školy?

Jako doma nabízí dvouhodinový interaktivní workshop Mladí lidé a bezdomovectví přímo u vás ve škole.

Pokud máte zájem o bližší informace, napište na lenka.vrbova@jakodoma.org

Workshop je zdarma.

Vznik a realizace diskusí je podpořena v rámci projektu Společně pro ženy: pojďme o tom mluvit grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz   www.eeagrants.cz

 

Když si ženy bez domova povídají o feminismu

Kuchařky bez domova se na jedné společné schůzce zamyslely, daly hlavy dohromady a přišly na myšlenku, že bychom mohly pořádat vzdělávací kurzy. Pro nás. Abychom se něco nového dozvěděly. Společně s holkama z Jako doma jsme vymyslely témata, o kterých bychom chtěly diskutovat. Diskutovaly jsme nad tématy jako jsou média a multikulturalismus, poslední setkání bylo na téma feminismus, a příště budeme mluvit o aktivismu. Tak jako předchozí setkání, tak i dnešní proběhlo v klidném bezpečném kolektivu kuchařek bez domova ve společenské místnosti kanceláře Jako doma.

Zobrazit více

Pro řešení násilí na ženách bez domova je důležitá i práce s původci násilí

Téma domácího násilí v České republice přestává být po mnoha letech tabu. Existují specializovaná pracoviště pro oběti i pachatele násilí, legislativa, příslušné instituce i široká veřejnost přestávají domácí násilí bagatelizovat a zlehčovat. Jak ale vypadá situace, když se násilí odehrává v situaci lidí bez domova?  To, co víme o domácím či partnerském násilí, je u lidí bez domova komplikováno vstupem dalších faktorů, jako je užívání různých návykových látek, psychickými onemocněními nebo prostě „jen“ velkou hmotnou nouzí. Násilí v kontextu bezdomovectví přináší řadu otázek a bílých míst. Lze vůbec používat „domácí násilí“ v kontextu lidí, kteří domov nemají? Kam se obrátit o pomoc, když máte zkušenosti s násilím i ze strany policie či veřejnosti? Co dělat, když v českém prostředí neexistují komplexní sociální služby, které by propojovaly násilí a bezdomovectví? 

Zobrazit více

Neviditelné ženy: o genderových aspektech bezdomovectví

Když lidem vyprávím o svojí činnosti v organizaci Jako doma, kde pracujeme s ženami bez domova, sem tam slýchávám dotaz: „V čem jsou ženská úskalí života na ulici jiná, než ta mužská, a proč je potřeba věnovat ženám speciální pozornost?“ Tak především žen na ulici potkáváme výrazně méně než mužů.

Jak byste si představovali ideální azylový dům?

Na konferenci Terénní a nízkoprahové programy 2015 – Sociální práce jako péče o důstojnost člověka, kterou pořádala Česká asociace streetwork, jsme s našimi spolupracovnicemi bez domova připravily workshop Vysoké prahy v azylovém bydlení očima žen bez domova. V rámci tohoto workshopu jsme s účastníky a účastnicemi diskutovali, co jsou pro ně důležité věci a činnosti v jejich každodenním životě, bez čeho si nedokáží představit svůj den (např. dlouhý spánek, cigareta, pes, kafe, jít s kamarády na pivo…). V kontextu této aktivity a představení zkušeností ze zahraničí jsme identifikovali problematické prahy v současném azylovém bydlení. Ze skupinové práce pak vzešly nápady, jak by mohl vypadat ideální (nebo o něco lepší) azylový dům, o které bychom se s vámi rádi podělili. Neohlíželi jsme se na finance, prostředky, zajeté fungování, protože musíme umět snít ve velkém a bez překážek, abychom mohli měnit věci k lepšímu. Některé věci jdou změnit snadno, některé změny už se dějí, někde je potřeba hodně práce, diskuse a snahy mnoha lidí.

 

Zobrazit více

Nemám kde bydlet, ale mám svůj hlas!

Slovo „participace“ zní z úst politiků, výzkumníků i některých aktivistů. Ve své oblíbenosti šlape na paty slovům integrace nebo inkluze. „Co to ale je?“ ptali se diskutující bez domova při přípravě závěrečného setkání skupiny Diskutujeme: o čem se zatím v oblasti bezdomovectví nemluví.  Po chvíli jsme se dobrali k nejpříhodnější odpovědi: „Je to vlastně to, o co se spolu snažíme, zkrátka že děláme věci společně.“ Vysvětlit význam cizího slova je však jen malým oříškem ve srovnání s úkolem, který si závěrečný večer a následné celodenní pracovní setkání vytyčily za cíl: vymyslet, jak takovou participaci uvést do každodenní praxe sociálních služeb či do tvorby bytové politiky, aby nezůstávala jen prázdným cizím slovem.

Zobrazit více

Většina z nás se snaží, aby náš život nestál úplně za prd

 Naše kuchařka Kačka nabízí svůj pohled na společnost a život bez domova. O sobě  říká „… jsem upřímná, někdy až příliš. Nesnáším focení, miluji kreslení v jakékoli  formě. No a ještě – život na ulici jsem si nevybrala dobrovolně. Každý den s tím  bojuji a snažím se, aby to bylo jinak.“

 Přečtěte si její článek na Material times